Vyhledávali byty v původní staré zástavbě i v novostavbách a neváhali si připlatit statisíce oproti běžným cenám nemovitostí v těchto městech. Vlivem oslabení rublu, ale i dalších faktorů, začali Rusové tuzemské lázně opouštět, přičemž své luxusní byty by dnes rádi prodali s pokud možno co nejmenší ztrátou. Není ovšem komu.
„Odliv ruských investorů, kteří dříve nakupovali luxusnější byty v centru a lázeňské zóně, pozorujeme už několik let, přičemž v roce 2017 značně zesílil vlivem oslabení rublu,“ popisuje situaci Marcel Bajgar, vedoucí pobočky společnosti M&M Reality v Karlových Varech. V loňském roce podle něj tento trend pokračoval s tím, že situace kolem předražených bytů vlastněných těmito majiteli se v podstatě nezměnila. „Většinu neprodejných bytů, které byly v nabídkách realitních kanceláří začátkem roku 2018, v nich najdete i nyní,“ říká.
Ve stejném duchu hovoří také Lucie Bulvasová, vedoucí pobočky realitní společnosti v Mariánských Lázních: „Trend masivního opouštění lázeňských měst jsme sledovali po celý loňský rok. Začalo se sice vracet trochu více ruských turistů, ale to jsou pouze lázeňští hosté, nezajímají se o koupi nemovitostí. Většina z nich si již spočítala, že koupě nemovitosti a pravidelné měsíční platby jsou pro ně v porovnání s pobyty v hotelech nevýhodné, “ konstatuje.
Typickým příkladem předražených nemovitostí v Karlových Varech jsou zrekonstruované byty ve starší zástavbě lázeňské zóny a přilehlém okolí s rozlohou přes 90 metrů čtverečních, které jejich majitelé nabízejí k prodeji za 7 až 16 milionů korun. Ve městě se podle Bajgara sice prodávají některé nemovitosti velmi rychle, jedná se ale o byty menší a především v jiných cenových hladinách.
„Kdybych měl pro srovnání uvést rozumně stanovenou prodejní cenu, tak bych zmínil byty 2+1 o rozloze 60 metrů čtverečních v oblíbených částech města, jako jsou třeba Tuhnice nebo Horní Drahovice, které se dají pořídit za 1,4 až 1,6 milionu před rekonstrukcí a za 1,7 až 2 miliony korun po rekonstrukci,“ popisuje Bajgar.
To, že se zájemci o luxusní sídla hledají jen velmi těžko, je dáno charakterem města. Mzdy jsou zde jedny z nejnižších v republice, lidé pracují převážně ve službách a lázeňství, citelně chybí zastoupení průmyslu, vyšší nezaměstnanost způsobuje odchod mladých lidí za pracovními příležitostmi do větších měst.
Blízkost a pracovní poptávka z Německa láká i k odchodu za prací do zahraničí. Velmi dobrá dostupnost a podstatně nižší ceny bytů v okolních menších městech v blízkosti Karlových Varů navíc umožňují lidem s průměrnými a nižšími příjmy pořídit si nemovitost levněji a dojíždět za prací. Pokud navíc dojíždějí pracovat do Německa, vůbec nemají potřebu bydlet přímo v Karlových Varech.
Ani v Mariánských Lázních se nabídka rusky mluvících majitelů nepotkává s poptávkou. „Tato klientela nakupovala v minulosti především tří a více pokojové byty, s rozlohou nad 100 metrů čtverečních. Dnes se je snaží prodávat za ceny začínající v těch nejlepších případech na čtyřech milionech korun, ale šplhající až k neuvěřitelným 20, či dokonce 30 milionům korun,“ popisuje situaci Bulvasová.
Výsledkem jsou stovky neprodejných bytů v obou městech. „Kolik přesně jich je, se velmi těžko zjišťuje. Někteří majitelé se bohužel mylně domnívají, že čím víc realitních kanceláří bude jejich byt nabízet, tím je větší šance, že se prodá,“ říká Bajgar a odhaduje, že to může být až polovina z aktuální nabídky nemovitostí v Karlových Varech.
Bulvasová odhaduje podíl neprodejných „ležáků“ patřících rusky hovořícím majitelům na realitním trhu v Mariánských Lázních zhruba na 30 procent.
A proč vlastně Rusové tuzemské lázně opouštějí? Svou roli sehrály politickoekonomické faktory, jako mezinárodní sankce uvalené na Rusko kvůli Ukrajině a s tím související oslabení rublu. Existují ale i mnohem prostší důvody. „Už je to tady jednoduše nebaví. Hodně z nich zjistilo, že kromě lázeňské léčby jim nemáme vůbec co nabídnout, a jdou o dům dál,“ uzavírá Bulvasová.
